Míra solventnosti porovnává různé prvky finančních výkazů organizace. Záměrem tohoto srovnání je rozlišit schopnost cílové entity zůstat solventní. Poměry solventnosti běžně používají věřitelé a interní úvěrová oddělení k určení schopnosti zákazníků splácet své dluhy. Příklady ukazatelů solventnosti jsou:
Současný poměr. Jedná se o oběžná aktiva dělená krátkodobými závazky a naznačuje schopnost splácet krátkodobé závazky z výnosů z likvidace oběžných aktiv. Poměr může být zkreslen mimořádně velkým množstvím zásob, které lze krátkodobě jen těžko zlikvidovat.
Rychlý poměr. To je stejné jako u současného poměru, kromě toho, že je vyloučen inventář (což z něj činí lepší ukazatel solventnosti). Zbývající aktiva v čitateli lze snadněji převést na hotovost.
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu. Porovnává se tak objem nesplaceného dluhu s objemem vlastního kapitálu vytvořeného v podniku. Pokud je poměr příliš vysoký, znamená to, že vlastníci spoléhají v nadměrné míře na dluh na financování podnikání, což může být problém, pokud peněžní tok nemůže podporovat platby úroků.
Poměr úrokového krytí. Tím se měří schopnost společnosti platit úroky ze svého nesplaceného dluhu. Vysoký poměr krytí úroků naznačuje, že společnost může platit za své úrokové náklady několikanásobně, zatímco nízký poměr je silným ukazatelem, že společnost může splácet své půjčky.
Pokud existuje určitý poměr, který je považován za základní poměr solventnosti, jedná se o srovnání zisků před nepeněžními položkami, děleno všemi závazky. Vzorec je:
(Čistý zisk po zdanění + Odpisy + Amortizace) ÷ Všechny závazky
Vysoký poměr solventnosti naznačuje lepší schopnost plnit obchodní závazky. Tento poměr však není plně ukazatelem solventnosti, protože je založen na ziscích, které nemusí nutně odpovídat peněžním tokům. Analýza solventnosti rovněž nezohledňuje schopnost podniku získat nové dlouhodobé financování, například prodejem akcií nebo dluhopisů. Využití ukazatelů solventnosti by tedy mělo být doplněno dalšími informacemi, aby bylo možné plně porozumět solventnosti podniku.
Nejlepší je zkontrolovat všechny ukazatele solventnosti na trendové linii, abyste zjistili, zda se stav firmy v průběhu času zhoršuje.
