Zpráva o stárnutí závazků kategorizuje závazky vůči dodavatelům na základě časových intervalů. Sestava je obvykle nastavena s 30denními časovými intervaly, takže každý následující sloupec v sestavě uvádí dodavatelské faktury, které jsou:
0 až 30 dní staré
31 až 60 dní staré
61 až 90 dní staré
Starší než 90 dní
Účelem zprávy je poskytnout uživateli vizuální pomůcku při určování, které faktury jsou po splatnosti. Klíčovou chybou v této sestavě však je, že předpokládá, že všechny faktury jsou splatné do 30 dnů. Ve skutečnosti mohou být některé faktury splatné při přijetí, do 60 dnů nebo téměř kdekoli mezi tím. V důsledku toho by faktura uvedená ve zprávě o stárnutí jako aktuální mohla být ve skutečnosti po splatnosti, zatímco faktura uvedená v časovém úseku 31 až 60 dnů ještě nemusí být ve skutečnosti splatná.
Aby byla zpráva účinná, měla by se pravidelně čistit, aby z ní byly odstraněny zbloudilé debety a kredity. V opačném případě má tendenci být časem přeplněná, a proto je obtížnější ji číst.
Vzhledem k zde zmíněným problémům je lepším řešením použít sestavu vygenerovanou účetním systémem, která obsahuje pouze ty dodavatelské faktury, které jsou téměř splatné nebo jsou po splatnosti, na základě dat faktur a platebních podmínek dodavatele.
Zpráva o stárnutí je někdy používána externími auditory společnosti jako seznam závazků splatných ke konci auditovaného období. Tato sestava je však pro ně užitečná, pouze pokud se její součet shoduje s konečným zůstatkem závazků v hlavní knize.
