K transakci prodeje a zpětného leasingu dochází, když prodávající převede aktivum na kupujícího a poté aktivum od kupujícího pronajme. K tomuto uspořádání nejčastěji dochází, když prodejce potřebuje finanční prostředky spojené s prodávaným aktivem, přestože stále potřebuje obsadit prostor. Když k takové transakci dojde, je prvním účetním krokem určení, zda transakce byla oceněna reálnou hodnotou. To lze posoudit z některého z následujících srovnání:
Porovnejte rozdíl mezi prodejní cenou aktiva a jeho reálnou hodnotou.
Porovnejte současnou hodnotu splátek leasingu a současnou hodnotu splátek nájemného na trhu. To může zahrnovat odhad veškerých variabilních leasingových plateb, u nichž lze důvodně očekávat, že budou provedeny.
Pokud toto srovnání vyústí v určení, že transakce prodeje a zpětného leasingu není v reálné hodnotě, musí účetní jednotka upravit prodejní cenu na stejném základě, jaký se používá k určení, zda transakce byla v reálné hodnotě. To může mít za následek následující úpravy:
Jakékoli zvýšení prodejní ceny aktiva se účtuje jako záloha na nájemné
Jakékoli snížení prodejní ceny aktiva se účtuje jako dodatečné financování poskytnuté prodávajícímu-nájemci kupujícím-pronajímatelem. Prodávající-nájemce by měl upravit úrokovou sazbu tohoto závazku, aby zajistil, že:
Úrok ze závazku není vyšší než splátky jistiny za kratší dobu trvání leasingu a doby financování; a
Účetní hodnota aktiva není vyšší než účetní hodnota závazku k datu ukončení leasingu nebo k datu, kdy se kontrola aktiva změní na kupujícího-pronajímatele, podle toho, co nastane dříve.
V tomto uspořádání je protihodnota zaplacená za aktivum účtována jako finanční transakce oběma stranami. Pokud však existuje možnost zpětného odkupu, na základě které může prodejce později odkoupit aktivum, nelze počáteční transakci považovat za prodej. Jediné výjimky jsou, když:
Na tržišti jsou snadno dostupná alternativní aktiva a
Cena, za kterou lze opci uplatnit, je reálná hodnota aktiva k datu uplatnění opce.
Pokud se transakce prodeje a zpětného leasingu nepovažuje za prodej, pak prodejce-nájemce nemůže odúčtovat aktivum a účtuje o všech částkách přijatých jako závazek. Kupující-pronajímatel také neuznává převedené aktivum a účtuje o jakékoli zaplacené částce jako o pohledávce.
