Obchodní transakce má obchodní podstatu, pokud se očekává, že se v důsledku transakce změní budoucí peněžní toky z podnikání. Za změnu peněžních toků se považuje případ, kdy dojde k významné změně některého z následujících případů (bez daňových důvodů):
Riziko. Například zažívá zvýšení rizika, že v důsledku transakce nedojde k příchozím peněžním tokům; například podnik přijme juniorský zajištěný status dluhu výměnou za větší částku splácení.
Načasování. Například změna načasování přílivu peněz přijatých v důsledku transakce; například podnik souhlasí se zpožděnou platbou výměnou za větší částku.
Množství. Například změna částky zaplacené v důsledku transakce; například firma obdrží hotovost dříve výměnou za přijetí menší částky.
Tento koncept lze použít k vyloučení situací, kdy společnost provádí účetní nebo právní změny, které jsou technicky správné, aby vytvořila fingované transakce generující příjmy nebo zisky, kde komerční podstata situace naznačuje, že ve skutečnosti nedošlo k žádné skutečné transakci. V těchto situacích by falešná transakce neměla být v účetní závěrce uznána.
Mezi příklady situací, kdy neexistuje komerční látka, patří:
Prodej majetku majiteli živnostníka, který jej okamžitě pronajme zpět podniku. Mezi vlastnictvím a jeho majitelem je malý rozdíl, takže je pravděpodobné, že nedošlo ke skutečné změně vlastnictví.
Výměna kapacity šířky pásma různými poskytovateli internetu a telefonních služeb. Tímto způsobem obě účetní jednotky uznávají výnosy, i když ve skutečnosti nedochází ke generování skutečných výnosů, které by vedlo ke změně zisků.
Koncept obchodní podstaty se také používá při výměně aktiv mezi podniky. Pokud jde o obchodní podstatu (tj. O změnu peněžního toku vyplývající z transakce), měly by strany uznat zisk nebo ztrátu z výměny. Pokud neexistuje komerční látka, zaznamenejte nabyté aktivum v účetní hodnotě aktiva uvedené na burze. Existují další problémy související s uznáním zisku nebo ztráty, pokud transakce nemá komerční podstatu.
