Peněžní tok je čistá částka hotovosti, kterou účetní jednotka přijímá a vyplácí za určité časové období. Aby účetní jednotka zůstala v podnikání, musí být zachována kladná úroveň peněžních toků, zatímco kladné peněžní toky jsou rovněž nutné k vytváření hodnoty pro investory. Časové období, během kterého se sledují peněžní toky, je obvykle standardní vykazované období, například měsíc, čtvrtletí nebo rok. Příliv peněz pochází z následujících zdrojů:
Operace. Jedná se o hotovost placenou zákazníky za služby nebo zboží poskytované účetní jednotkou.
Financování. Příkladem je dluh vzniklý účetní jednotce.
Investiční činnost. Příkladem je zisk z investovaných prostředků.
Odtok hotovosti pochází z následujících zdrojů:
Operace. Jedná se o výdaje uskutečněné v rámci běžného provozu, jako jsou mzdy, náklady na prodané zboží, nájemné a veřejné služby.
Financování. Příkladem jsou platby úroků a jistiny provedené účetní jednotkou nebo odkup akcií společnosti nebo vydávání dividend.
Investiční činnost. Příkladem jsou platby provedené do investičních nástrojů, půjčky poskytnuté jiným subjektům nebo nákup stálých aktiv.
Alternativním způsobem, jak vypočítat peněžní tok účetní jednotky, je přidat zpět všechny nepeněžní výdaje (jako jsou odpisy a amortizace) k jejímu čistému zisku po zdanění, i když tento přístup pouze přibližuje skutečné peněžní toky.
Peněžní tok není stejný jako zisk nebo ztráta zaznamenaná společností na akruální bázi účetnictví, protože časově rozlišené výnosy a náklady, jakož i zpožděné uznání již přijaté hotovosti, mohou způsobit rozdíly od peněžních toků.
Trvalý, nepřetržitý negativní peněžní tok založený na provozních peněžních tocích by měl být pro majitele firmy příčinou vážných obav, protože to znamená, že podnik bude vyžadovat další infuzi finančních prostředků, aby se vyhnul bankrotu.
Souhrn peněžních toků účetní jednotky je formalizován ve výkazu o peněžních tocích, který je požadovanou součástí účetní závěrky podle účetních rámců GAAP i IFRS.
