Když nabyvatel kupuje jinou společnost, musí nabyvatel zaznamenat událost metodou akvizice. Tento přístup vyžaduje řadu kroků k zaznamenání akvizic, které jsou:
Změřte veškerý získaný hmotný majetek a závazky
Změřte veškerá nehmotná aktiva a závazky, které jste získali
Změřte výši jakéhokoli nekontrolního podílu na nabytém podniku
Změřte výši protihodnoty vyplacené prodejci
Změřte jakoukoli dobrou vůli nebo zisk z transakce
Každému z těchto kroků se budeme věnovat níže.
Měření hmotného majetku a závazků. Oceníte hmotná aktiva a závazky v jejich reálných tržních hodnotách k datu akvizice, což je datum, kdy nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným. Existuje několik výjimek, jako jsou leasingové a pojistné smlouvy, které se měří k datu jejich vzniku. Většina aktiv a pasiv by však měla být měřena k datu akvizice. Tuto analýzu reálné hodnoty často provádí oceňovací firma třetí strany.
Měření nehmotných aktiv a závazků. Ocenit nehmotná aktiva a závazky v jejich reálných tržních hodnotách k datu akvizice, což je datum, kdy nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným. To má pro nabyvatele tendenci být obtížnějším úkolem než měření hmotného majetku a závazků, protože nabyvatel nemusí zaznamenat mnoho z těchto položek do své rozvahy. Jakmile je nehmotný majetek změřen a zaznamenán jako součást akviziční transakce, musí být odepisován po dobu jeho užitečné ekonomické životnosti. Pokud je životnost nehmotného aktiva považována za neurčitou, neodepisujte ji, dokud nebude možné určit dobu použitelnosti v ekonomickém životě.
Měření nekontrolního zájmu. K datu akvizice změřte a zaznamenejte nekontrolní podíl v nabývaném podniku v jeho reálné hodnotě. Reálnou hodnotu lze odvodit z tržní ceny akcie nabývaného podniku, pokud pro ni existuje aktivní trh. Tato částka bude pravděpodobně nižší na akcii než cena, kterou nabyvatel zaplatil za nákup podniku, protože s nekontrolním úrokem není spojena žádná kontrolní prémie.
Měření zaplacené protihodnoty. Prodávajícímu může být vyplaceno mnoho druhů protiplnění, včetně hotovosti, dluhu, akcií, podmíněného výdělku a dalších typů aktiv. Bez ohledu na to, jaký druh protiplnění je vyplacen, je oceňován reálnou hodnotou k datu akvizice. Následující výpočet slouží ke zjištění celkové výše zaplacené protihodnoty:
+ Reálná hodnota aktiv vyplacených prodejci
+ Reálná hodnota ocenění akcií nabyvatele, které nahrazují stávající ocenění nabyvatele
- Reálná hodnota závazků vzniklých prodávajícímu
= Celková zaplacená protihodnota
Nabyvatel by měl do výpočtu této úvahy zahrnout částku veškerých budoucích platebních závazků, například výdělků. Pokud dojde k událostem po datu akvizice, například dokončení cíle v rámci dohody o výdělku, jeho účetní uznání se liší v závislosti na typu zaplacené protihodnoty. Pokud je podmíněná platba ve vlastním kapitálu, nedochází k žádnému opětovnému odměňování vyplacené protihodnoty a jakákoli změna ve výši emitovaného vlastního kapitálu je zaznamenána v části vlastního kapitálu v rozvaze. Pokud podmíněná platba zahrnuje aktivum nebo závazek, je přeceňována ke každému následujícímu datu vykazování, dokud není podmíněna událost podmíněná, přičemž změny jsou vykázány v čistém výnosu.
Změřte dobrou vůli nebo výhodný nákup. Po dokončení všech předchozích kroků se nabyvatel musí vrátit k částce jakéhokoli goodwillu nebo zisku z výhodného nákupu pomocí následujícího výpočtu:
Vyplacené protiplnění + Nekontrolní úroky - Získaná identifikovatelná aktiva
+ Získané identifikovatelné závazky
Pokud se jedná o neziskové subjekty, používá se poněkud odlišný přístup. Pokud neziskový nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem, jehož reálná hodnota je vyšší než cena za něj zaplacená, říká se, že nabyvatel obdržel vlastní příspěvek.
