Analýza citlivosti je použití několika scénářů typu „co kdyby“ k modelování řady možných výsledků. Tato technika se používá k vyhodnocení alternativních obchodních rozhodnutí s využitím různých předpokladů o proměnných. Například finanční analytik by mohl prozkoumat potenciální úrovně zisku, kterých lze dosáhnout v důsledku investice do strojního zařízení změnou úrovně očekávané poptávky, nákladů na materiál, procenta prostojů zařízení, nákladů na obsluhu a zbytkové hodnoty zařízení.
Jako další příklad analytik modeluje rozsah výsledků zisku pro potenciální nákup zařízení. Potenciálním problémem je, že zařízení může být nahrazeno novým modelem zařízení, což může snížit jeho hodnotu při dalším prodeji. V souladu s tím analytik provádí analýzu citlivosti, která modeluje celoživotní ziskovost investice, za předpokladu rozsahu možných hodnot dalšího prodeje na konci předpokládaného období používání zařízení.
Obzvláště užitečným aspektem analýzy citlivosti je najít ty proměnné, které mohou mít neobvykle velký dopad na výsledek analýzy. Subjekt s rozhodovací pravomocí pak může vyhodnotit pravděpodobnost, že proměnné zažijí významné změny. Výsledkem je lepší pochopení rizik spojených s investicí.
Jedním ze způsobů, jak vytvořit analýzu citlivosti, je agregovat proměnné do tří scénářů, což jsou nejhorší případ, nejpravděpodobnější případ a nejlepší případ. Pravděpodobnost výskytu proměnných použitých v těchto třech případech seskupuje nejpravděpodobnější proměnné v nejpravděpodobnějším případě.
Potenciální problém s analýzou citlivosti spočívá v tom, že se provádí pomocí historických dat, která se nemusí přesně vztahovat na budoucí předpovědi.
