Finance

Testování dobré vůle

Ke snížení hodnoty goodwillu dochází, když je uznaný goodwill spojený s akvizicí vyšší než jeho implikovaná reálná hodnota. Goodwill je běžným vedlejším produktem podnikové kombinace, kde kupní cena zaplacená za nabývaný podnik je vyšší než reálné hodnoty získaných identifikovatelných aktiv. Poté, co byl goodwill původně zaznamenán jako aktivum, musí být pravidelně testován na snížení hodnoty.

Testování snížení hodnoty dobré vůle

Zkoumání dobré vůle na možnou existenci znehodnocení zahrnuje vícestupňový proces, který je:

  1. Posoudit kvalitativní faktory. Na základě posouzení příslušných událostí a okolností přezkoumejte situaci a zjistěte, zda je nutné provést další testování na snížení hodnoty, což je považováno za pravděpodobnost více než 50%, že ke snížení hodnoty došlo. Příkladem těchto událostí a okolností je zhoršení makroekonomických podmínek, zvýšené náklady, pokles peněžních toků, možný bankrot, změna vedení a trvalé snižování ceny akcií. Pokud se zhoršení jeví jako pravděpodobné, pokračujte v procesu testování znehodnocení. Tento krok můžete obejít a přejít rovnou k dalšímu kroku.

  2. Identifikujte potenciální poškození. Porovnejte reálnou hodnotu vykazující jednotky s její účetní hodnotou. Nezapomeňte zahrnout goodwill do účetní hodnoty vykazující jednotky a zvažte také přítomnost významného nevykázaného nehmotného majetku. Pokud je reálná hodnota vyšší než účetní hodnota vykazující jednotky, nedochází ke snížení hodnoty goodwillu a není třeba přistoupit k dalšímu kroku. Pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu vykazující jednotky, pokračujte dalším krokem k výpočtu výše ztráty ze snížení hodnoty.

  3. Vypočítejte ztrátu ze snížení hodnoty. Porovnejte implikovanou reálnou hodnotu goodwillu spojeného s vykazující jednotkou s účetní hodnotou tohoto goodwillu. Pokud je účetní hodnota vyšší než implikovaná reálná hodnota, vykázejte ztrátu ze snížení hodnoty ve výši rozdílu, a to až do maximální výše celé účetní hodnoty (tj. Účetní hodnotu goodwillu lze snížit pouze na nulu).

Pro výpočet implicitní reálné hodnoty goodwillu přiřaďte reálnou hodnotu vykazující jednotky, se kterou je spojena, ke všem aktivům a závazkům této zpravodajské jednotky (včetně aktiv výzkumu a vývoje). Překročení (pokud existuje) reálné hodnoty vykazující jednotky nad částkami přiřazenými k jejím aktivům a závazkům je implicitní reálná hodnota souvisejícího goodwillu. Reálná hodnota zpravodajské jednotky se považuje za cenu, kterou by společnost získala, kdyby prodala jednotku v řádné transakci (tj. Ne v rychlém prodeji) mezi účastníky trhu. Jiné alternativy kótované tržní ceny pro zpravodajskou jednotku mohou být přijatelné, například ocenění založené na násobcích výnosů nebo výnosů.

Testování znehodnocení je třeba provádět v ročních intervalech. Test znehodnocení můžete provést kdykoli během roku, za předpokladu, že test bude proveden ve stejnou dobu roku. Pokud se společnost skládá z různých zpravodajských jednotek, není třeba je testovat všechny najednou. Může být nutné provádět častější testování na snížení hodnoty, pokud existuje událost, která zvyšuje pravděpodobnost, že reálná hodnota vykazující jednotky byla snížena pod její účetní hodnotu. Příkladem spouštěcích událostí je soudní spor, regulační změny, ztráta klíčových zaměstnanců a očekávání, že bude prodána zpravodajská jednotka.

Informace použité pro test znehodnocení mohou být docela podrobné. Za účelem zvýšení efektivity procesu testování je přípustné přenášet tyto informace do příštího roku, pokud jsou splněna následující kritéria:

  • V aktivech a pasivech tvořících zpravodajskou jednotku nedošlo k žádné významné změně.

  • V posledním testu na snížení hodnoty došlo k podstatnému přebytku reálné hodnoty nad účetní hodnotou.

  • Pravděpodobnost, že bude reálná hodnota nižší než účetní hodnota, je malá.

$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found